Světová válka a první pokusy o odtržení

Začátek 1. světové války byl přijat se šovinistickým nadšením. Již první léta války však přinesla rozčarování. Množily se seznamy padlých, původně publikovaných v “seznamech hrdinů”, ubývalo potravin. V roce 1915 si děti odlily ze sádry  v upomínku poslední válečnou žemli. Pak už býval jen černý chléb – pokud byl. Kupní síla rakouské měny prudce klesala. Nedostatky v zásobování vyvolávaly v posledních dvou válečných letech hladové bouře. Jednu z nich (5. dubna 1918) potlačovala i asistenční rota rumburské posádky, v níž byli i účastníci pozdější Rumburské vzpoury. Padlých přibývalo. Velký památník se seznamem šluknovských padlých pod Křížovým vrchem i menší pomníčky v okolních obcích je dodnes připomínají. Vojenský lazaret (nynější Domov důchodců) plnil nedaleký hřbitov dalšími vojáky, kteří zemřeli na následek svého zranění.

Památník padlých v I .světové válce pod Křížovým vrchem

Léta války probíhala i ve znamení zostřeného útoku německých nacionalistů za získání výhodných pozic, které by umožnily rozhodnout boj ve prospěch německých nároků. Jejich “velikonoční program” z roku 1916 prosazoval německé nároky v Čechách až do národnostního rozdělení Čech. Protože rakouské úřady neměly dost sil k zvládnutí stále rostoucího zásobovacího chaosu, počali se Němci z českých zemí obracet o pomoc do německé říše a přímo k jejím vládnoucím kruhům. Prvního dubna 1918 zaslalo město Šluknov zvláštní žádost německému císaři, v níž se uvádí, že ve městě a v jeho okolí je nedostatek potravin, který vyvolává u obyvatel nespokojenost, hrozící vyústit v nepokoje.

Reakce německého obyvatelstva na vyhlášení samostatného československého státu byla zcela jednoznačná. Již 29. října reagovali němečtí poslanci z českých zemí ve Vídni prohlášením o odtržení pohraničních oblastí od českého  státu a vytvoření “Provincie Deutschböhmen”. Požadavek odtržení podpořila i německá sociálně demokratická a nacionálně socialistická dělnická strana. Během zostřeného útoku německých nacionalistů ve Šluknově byl ustaven Bezirksnationalrat a ozbrojená dobrovolnická složka Bürgerwehr. České mužstvo místních posádek bylo odesíláno do vnitrozemí, čeští zaměstnanci a státní úředníci byli vypovídáni. Ale již 30. října se čeští vojáci 18. pěšího pluku v České Lípě zmocnili nádraží a úřadů a tamní nacionalisty udrželi na uzdě.   Poté co československá vláda přerušila dodávky z vnitrozemí, stala se zásobovací situace v Deutschböhmen kritickou. Nové správní orgány byly bez finančních prostředků, obyvatelstvo vybíralo vklady, vzrůstala inflace. Jednotlivá města byla nucena vydávat nouzové peníze. Okresy se stávaly izolovanými celky, které se musely o sebe starat. Rozbujel se černý obchod a keťasení s potravinami. Bezirksnationalrat nemohl vyřešit ochromení výroby a nezaměstnanost, která se zvyšovala příchody vojáků z front.

V polovině listopadu se podařilo čs. vládě částečně vybudovat vojenskou moc a  začal rozhodný nápor proti tzv. Deutschböhmen. Rumburk byl obsazen českými vojáky 2. listopadu, následujícího dne byl obsazen i Varnsdorf. Noviny přinášely denně zprávy o dalších městech, která přestala být součástí Deutschböhmen. Některé bezradné Berzirksnationalraty nakonec přímo o vojenskou intervenci čs. vojsk žádaly. Pronikání čs. vojenských oddílů nabývalo na intenzitě. Po obsazení železniční stanice Jedlová byla kontrolována doprava mezi Děčínem a Rumburkem. Počátkem prosince byly dny Deutschböhmen sečteny.