TJ SPOZA

Vítězství pracujícího lidu nad reakcí v únorových dnech roku 1948 bylo nejvýznamnějším předělem v historii bojů našeho lidu za svá národní a politická práva, za vytvoření sociálně spravedlivější společnosti. Moc v naší osvobozené republice převzaly lidové orgány, národní výbory a vláda Národní fronty. Nejpočetnějšími organizacemi Národní fronty v našem městě v této době byly tělovýchovné jednoty TJ Jiskra a TJ Spartak.

Sportovci a občané města aktivně, s nadšením a elánem udržovali brigádní formou stávající sportoviště a budovali nová. Na koupališti, na Rumburské ulici opravili kabiny, skokanský můstek a pro děti zhotovili novou skluzavku. Vybudovali hřiště na kopanou za bývalou budovou okresního národního výboru. Za kabiny-šatny z počátku sloužila stará stodola. Toto fotbalové hřiště mělo jednu zvláštnost, bylo mírně do kopečka.

Ve městě bylo jedno tělovýchovné zařízení, budova sokolovny, která sloužila oběma tělovýchovným jednotám ke sportovnímu využití. Dále byly prostory sokolovny využívány pro výcvik tělesné výchovy žáků základní školy, zvláštní školy, studentům lesnické mistrovské školy a učňům ze středně odborného učiliště zemědělského. V sokolovně se konaly veškeré kulturní akce, taneční zábavy, plesy, sportovní akademie, koncerty, divadelní představení, konference městských orgánů a ZV ROH. V prostorách sokolovny bylo stále živo, od rána do pozdních večerních hodin, po každé kulturní akci se muselo uklidit na 400 židlí, zamést sál, aby byl připraven na ranní tělesnou výchovu.

Budovu sokolovny spravovala TJ Jiskra a byla majetkem závodu Bytex Rumburk. V budově byla bytová jednotka pro domovníka – školníka a prvním domovníkem po roce 1945 byl František Štecha, druhým František Jůza a dále v této funkci pracovali pouze ženy : Štěpánka Topolová, Marie Hlaváčová, Veronika Čurgaliová a poslední domovnicí, před uzavřením sokolovny byla Eliška Kellerová.

Předsedou TJ Jiskra byl soudruh Jaroslav Soukup a jednatelem Josef Bílek. V této tělovýchovné jednotě byly organizovány převážně fotbalové kluby z jednotlivých textilních závodů a provozů ve městě. Patronát nad TJ Jiskra měl závod Bytex. Tělovýchovná jednota měla vybudované hřiště za závodem Benar – dříve Flanela, hokejové hřiště za budovou městských jeslí v Gottwaldově ulici.

Výboru TJ Jiskra nastávaly vážné starosti s údržbou sokolovny a s finančním zajišťováním celkového chodu jednoty. Budova sokolovny byla postavena roku 1901 především svépomocí, což se projevovalo na stavu opotřebení, neboť při výstavbě byla prováděna různá úsporná opatření. Budova vyžadovala stále větší náklady na údržbu, brigádní formou se všechny opravy dělat nemohly.

Celkovou situací v obou tělovýchovných jednotách se zabývaly i městské orgány a již od roku 1956 se uvažovalo o spojení obou tělovýchovných jednot. Pro celkový rozvoj tělesné výchovy a sportu ve městě to bylo jediným řešením. Řevnivost v tělovýchovných jednotách byla velká, hlavně mezi sportovci z oddílů kopané. Zdravé soupeření mělo dlouhé trvání a hluboké kořeny, bylo sehráno mnoho přátelských utkání a turnajů. Na hřišti to byl vždy krutý boj, a po zápasech společné sezení někdy i u pivečka, a končívalo to nezbytným hodnocením a konstatováním, „ kdyby si mi dříve přihrál dal bych góla“. Byli to sportovci dvou tělovýchovných jednot, ale především to byli šluknováci, kterým záleželo na celkové sportovní činnosti ve městě, proto i oni souhlasili se sjednocením tělovýchovných jednot.

Předsedou tělovýchovné jednoty Spartak byl Josef Zuna a jednatelem Alois Opočenský. Patronát nad jednotou měl závod Topos a převážnou část funkcionářů a sportovců tvořili zaměstnanci tohoto závodu. Členové TJ Spartak, sportovní fanoušci a občané města začali budovat nové fotbalové, hokejové a volejbalové hřiště. Postavili nové šatny pro hráče a rozhodčí. Hokejové hřiště bylo mimo sezónu využíváno členy oddílu tenisu. Od roku 1948 do sloučení obou tělovýchovných jednot měla TJ Spartak 6 oddílů a 2 odbory.

Odbory
• ZRTV základní rozvoj tělesné výchovy
• turistika

Oddíly
• kopaná – mužstvo mužů a družstva dorostenců a žáků
• lední hokej – A mužstvo
• stolní tenis
• šachy
• tenis
• volejbal
• košíková

Ke sloučení obou tělovýchovných jednot Jiskra a Spartak došlo v roce 1958. Jednotně byl přijat název TJ Spoza – spojené závody Šluknov. Prvním předsedou byl zvolen soudruh Alois Opočenský, který měl dlouholeté zkušenosti z práce v TJ Spartak. Funkci předsedy zastával až do své smrti 23.9.1975. Novým předsedou TJ SPOZA se stal soudruh Miloš Maruška, ředitel závodu Topos, a to až do roku 1978, kdy funkci předsedy převzal Jiří Brom, vedoucí vychovatel SOU zemědělského a funkci předsedy vykonával do roku 1983. V témže roce byl do funkce předsedy TJ SPOZA zvolen soudruh Ivan Kolomazník, ekonom závodu Benar.

V průběhu 40 let šluknovského sportu a tělovýchovy bylo do sportovní činnosti zapojeno mnoho obětavých občanů, aktivních sportovců a zapálených fanoušků. Nelze je všechny jmenovat, neboť to byly stovky lidí, ale je třeba všem poděkovat za jejich obětavou a prospěšnou práci pro šluknovskou tělovýchovu a sport.

Od roku 1974 nastaly veliké problémy s tělovýchovou ve městě. Z důvodu havarijního stavu budovy sokolovny, která byla uzavřena, byla převážná část sportovní činnosti přenášena na venkovní sportoviště. V roce 1981 byla zahájena výstavba tělocvičny při základní škole a dokončena byla v roce 1983. Celková hodnota díla této tělocvičny byla cca 3 miliony korun. Děti a mládež využívaly v době výstavby tělocvičny prostory Divadla mladých a Domu pionýrů a mládeže, který pořádal v té době více sportovních akcí a soutěží. Turnaje ve stolním tenise, branné závody a soutěže s brannou tématikou, Partyzánský samopal, sportovní rybaření, odbíjenou, tím byla částečně překlenuta doba, než byla dostavěna tělocvična.

V roce 1976 započaly práce na výstavbě sportovního areálu. Rozsáhlé dílo si vyžádalo přestěhování fotbalového hřiště za závodem Benar, kde se po dobu výstavby sportovního areálu konaly i další sportovní akce. Sportovní stadión byl dostavěn v roce 1983 v celkové hodnotě díla cca 6,5 miliónu korun. Byl vybudován nádherný sportovní areál, který sloužil všem druhům sportu. V budově jsou šatny pro hráče a rozhodčí, sprchy, sauna, společenská místnost a rozhlasová kabina. V této době byla TJ SPOZA držitelem titulu Vzorná tělovýchovná jednota“ a o titul „Vzorný“ soutěžili členové dalších oddílů a odborů.

V roce 1958, po sloučení dvou tělovýchovných jednot, měla TJ SPOZA v průměru 300 členů. Koncem roku 1988 se členská základna rozšířila na 420 členů. Za dobu 30 let společné práce pro šluknovskou tělovýchovu a sport bylo vykonáno mnoho záslužné práce. Bylo vybudováno několik sportovních zařízení , která budou sloužit dalším generacím.

V roce 1988 měla „Vzorná TJ SPOZA“ Šluknov 9-ti členný výbor, složený za soudruhů a soudružky :

Ivan Kolomazník – předseda
Jaroslava Kotrlová – sekretářka
Jiří Brom – místopředseda
Vladimír Zima – metodik
František Koňák – hospodář
MUDr. Karel Zelinka – zdravotník
Ladislav Šic – soutěž. Referent
Jaroslav Novotný – člen
Jaroslav Chábera – člen

Jména předsedů jednotlivých oddílů a odborů v roce 1988 :

Karel Malaník – kopaná
Vladislav Knobloch – kuželky
Eliška Chrobáková – odbíjená
Stanislav Kostelka – lehká atletika
Josef Titlbach – nohejbal
Anna Goldmannová – tenis

Odbory:
ing. František Bienert – turistika
Marie Krejčová – ZRTV základní rozvoj tělesné výchovy