Hon na divého muže
Pro město Šluknov býval charakteristickým masopustním zvykem “hon na divého muže”. Tento zvyk pramenil ze staré místní pověsti o Divém muži, odehrávající se v době vlády Berků z Dubé na šluknovském panství.
V upomínku na usmrcení obávaného mordýře a zloducha byla celá pověst ztvárněna v co nejvěrnější formě pro slavnostní představení (které mělo sloužit pro poučení mládeži a pro pobavení starších). První připomínka renovace této pověsti a jejího zpracování pochází z roku 1861. Tehdy provozovaná slavnostní hra měla patrně příliš drastickou formu, neboť již v průběhu dalších let byla často zakazovaná. V jejím podání byl divý muž nejprve honěn důkladně šluknovskými ulicemi, posléze zajat a veřejně popraven mečem kata. I když tím nebyl tehdejší slabý silniční provoz narušen, zřejmě opravdovost, s níž dobrovolní účastnící zloducha honili, ohrožovala život jeho i bezpečnost pronásledovatelů. Následujícího dne bývala v průvodu nesena slaměná loutka, znázorňující divého muže k rybníku a utopena.
V dalším dramatickém ztvárnění se objevuje pověst o divém muži v roce 1893. Je to slavný rok, kdy Šluknov slaví své (historicky nepodložené) tisíciletí trvání. K tomuto miléniu se uvádí na šluknovském náměstí premiéra slavnostní hry Arnošta Polaka, kterou můžeme nazvat “Hon na divého muže”. Děj podaný co nejstručněji je takovýto. Lénní pán Berka přichází na šluknovské náměstí, aby zde uspořádal soudní den. Naslouchá stížnostem měšťanů a magistrátu na řádění divého muže. Stěžovatelé se dožadují jeho přísného potrestání a jsou rozhodnuti vydat se ho dopadnout.. Jako na zavolanou vybíhá jim divý muž vstříc z nejbližší uličky, vedoucí na náměstí. Je energicky pronásledován, uteče a objeví se ještě dvakrát. Tentokrát zase z jiných uliček, aby si diváci přišli na své. Po třetí je přemožen a zabit. Pan Berka ujistí měšťany svou přízní a na závěr této produkce jsou slavnostně předčítána práva a privilegia udělená městu. Návštěvu divého muže na náměstí vysvětluje scénář tak, že v průběhu soudního jednání přibíhá na náměstí zděšený vandrovník a líčí, jak zahlédl divého muže v lese poblíž Šluknova. K jeho pronásledování vyráží Berkova družina, doplněna statečnými dobrovolníky ze Šluknova. Zatím Hilda líčí paní Berkové tklivý příběh o záchraně svého syna ze spárů zlosyna. Divý muž však prorazí kordon pronásledovatelů, pronikne do města, nechá se prohnat jeho ulicemi, až unaven a uštván, klesne na náměstí. Místo drastického stínání propíchne ho šlechetný feudální pán mečem.
Autor buď současně, nebo dodatečně upravil toto představení i pro ochotnický soubor jako divadelní hru pro lesní divadlo v Karlově údolí. Divadelní hra se hrávala v lesním divadle i po 1. světové válce.
Celou atmosféru velké show (na tehdejší dobu), Vám přiblíží několik fotografií.
