Friedrich Egermann

Friedrich Egermann - obrázek převzat z www.luzicke-hory.czFriedrich Egermann se narodil 5.března 1777 ve Šluknově. Bylo mu dlouho asi nepochopitelné, že se ho rodiče zřekli, ač byli majetní. Ukrývaným důvodem bylo patrně jeho zrození – hřích mladé manželky mnohem staršího panského úředníka. Dala přednost majetku a hned po šestinedělí syna odložila ke vzdálenějším příbuzným. Ti byli spřízněni se známým sklářským rodem Kittelů.

Chlapce vychovával strýc v Polevsku, kde nezažil nic dobrého. Farář ho prý přivazoval ke stolu, aby pletl punčochy, často trpěl hladem. Díky tomu se naučil sebeovládání a pracovitosti. Po stastiplném dětství se vučil sklářem a malířem skla ve sklářské huti v Chřibské, která patřila bratrovi jeho matky, též Kittelovi. Byl přijat do cechu řezačů, pozlacovačů a malířů skla ve Chřibské. Potom se vydal na učení. Dostal se do významných sasských porcelánek v Geře a zejména na hrad Albrechtsburg v Míšni. Zde se zvídavý mladý Egermann, přes značné utajení všech výrobních postupů, dokázal seznámit s přípravou barev, výrobou štětců a technikou jemné malby na porcelán včetně vypalování dekoru.

V roce 1820 se vypracoval již natolik, že získává v Haidě (dnes Nový Bor) měšťanské právo a v domě čp. 101 na náměstí (dnes sklářské muzeum) buduje rozsáhlejší rafinerii skla. Již od roku 1816 se Egermann prakticky nepřetržitě zabýval pokusy s barvením skla v tenkých vrstvách – lazurováním.Je pravděpodobné, ze vynesl z porcelánky v Míšni, kde též pracoval, některé techniky používané na porcelánu a použil je při výrobě skla. Proslavil se jemně malovaným dekorem na mléčném skle.

Červená glazuraV roce 1818 mu byl uznán vynález žluté lazury. Deset let nato, zřejmě náhodným Egermannovým výsledkem různých experimentů byla polodrahokamová skla. Získal tím nový typ výrobků s efektně a výrazně zbarvenými nehomogenitami a různobarevným povrchem. Ty byly na vídeňské univerzitě pojmenovány lithyaliny.V roce 1824 nalezl správný postup výroby svého nejvýznamnějšího vynálezu-červené lazury a v roce 1832 ji začíná průmyslově vyrábět ve své borské rafinerii.

 

Narazil i na tvrdou konkurenci, kdosi mu vyloupil dům a vynálezy prodal do Francie a Ameriky. Za svého života byl dokonce nařčen ze spojení s ďáblem – to v souvislosti s objevem červené lazury. Ďábel prý pohodil červený střípek a Egermann si ho všiml.

Vynález lithyalinu a červené lazury přinesly Egermannovi značné uznání. Byl mu přiznán titul privilegovaného výrobce a od “Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách” obdržel v roce 1833 stříbrnou a v roce 1848 zlatou medaili. Ve své rafinerii v Novém Boru zušlechťoval s cca 200 zaměstnanci skleněné výrobky převážně vysoké řemeslné, technické a estetické úrovně. Zemřel ve věku 87.let v Novém Boru.