Několik známých osobností narozených ve Šluknově a jeho okolí
| Ze Šluknova i z jeho blízkého okolí pochází
řada rodáků, kteří se v minulosti proslavili ať již svým uměním nebo svou
životní karierou. Byli to církevní hodnostáři, biskupové Maxmilian ze
Šlejnic, F.Kindermann, Bartoloměj Hille, A.L.Frind, opat strahovského
kláštera V.J.Mayer, umělci, malíři Dominik Kindermann, J.Endler, sochař
Klein-tvůrce sousoší Boží trojice na šluknovském náměstí, F. Weirich,
pedagogové Tupetz, Lotz, Wischohlid, Jakl, J.Hille, Marschner, Schidlik,
Dittrich, básníci a spisovatelé Dr.Leo Nagel, Fanny Zekel, Waldhauserinne
Hentschelová, ale i vysocí státní úředníci dvorní a medicinální radové a
úspěšní průmysníci. Ferdinand Kindermann (1740-1801) rodák z Království. Působil ve školství, v němž především prosazoval pracovní výchovu. Zvláště prosazoval povinnou školní docházku i na venkově, spojenou s praktickým vyučováním(do té doby navštěvovaly školu sotva 4 % dětí). Za své zásluhy o školskou reformu, jíž ho pověřila Marie Terezie, byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř von Schulstein. Josef II. ho jmenoval litoměřickým biskupem. Čeští buditelé mu však vytýkali jeho germanizační úsilí ( Presl) , když ve výuce prosazoval němčinu. Ve Šluknově se též narodil Bedřich Egermann (1777-1864). V dětství se přestěhoval do Chřibské, kde se vyučil sklářem (v nejstarší sklářské huti v Čechách). Po začátcích v Kytlici se usadil v Novém Boru, kde založil vlastní továrnu. Za svého života uplatnil na šedesát patentů na barvení skla (nejznámější jsou Egermannův rubín a žlutá lazura). Získal řadu vyznamenání i oblibu císaře Ferdinanda V.
Augustin Bartoloměj Hille (1876-1865) rodák z Velkého Šenova, r.1810 vysvěcen na kněze nastoupil jako kaplan ve Šluknově, napsal zde knihu vybízející ke spolupráci katolíky a evangelíky. Díky tomu se stal známou osobností, což vedlo v r. 1821 k jeho jmenování profesorem litoměřického semináře. Biskupského svěcení se mu dostalo r.1831. Věnoval se charitativní činnosti. R.1850 se zasadil o zřízení Učitelského ústavu v Litoměřicích a zde také zachránil barokní skvost Octavia Broggia, kostel sv.Václava, který nechal r.1852 restaurovat. Wenzel Karl (1802-1870), sice není šluknovským rodákem, ale od roku 1826, kdy byl vysvěcen na kněze působil jako kaplan a katecheta ve Šluknově. V této době se věnoval studiu botaniky a badatelské činnosti v tomto oboru. V r.1845 navštívil Řím, kde se celý rok věnoval studiu italské flóry a napsal i odbornou studii. Po návratu z Itálie se stal farářem ve Fukově, kde působil do roku 1854, kdy byl ve stejné hodnosti přeložen do Království u Šluknova. Za herbář řas, mechů, plísní a hub se mu dostalo významného ocenění na univerzitě v Halle. Jeho jménem je pojmenována Carlina vulgare (Pupava obecná) i Carlina acaulis (Pupava bezlodyžná). František Rziha (1831-1897), narozen v Lipové na Šluknovsku. Studoval na pražské technice. Později byl zaměstnán u soukromé firmy, která stavěla železnici přes Semmering. V průběhu stavby nashromáždil množství odborných znalostí a zkušeností, takže se stal odborníkem ve stavbě železnic. Od r.1853 působil na stavbě Karstské železnice, r.1857 se podílel na stavbě několika tunelů na trase Ruhrsiegské dráhy. V roce 1861 byl Rziha přechodně povolán do brunšvických státních služeb a po dokončení výstavby dvou obtížných tunelů byl jmenován vrchním báňským mistrem. V letech 1871-74 začal stavět čtyři české železnice, a to na objednávku Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy a České severní dráhy. Byly to tratě Praha-Libeň, Rumburk-Šluknov a Rumburk-Jiříkov-Ebersbach v Sasku. V roce 1874 obdržel profesuru železničního a tunelového stavitelství na c.k. vyšší škole technické ve Vídni. 1883 byl povýšen do šlechtického stavu. PaedDr. Jindřich Marek (*1952 Šluknov)Historik a publicista s dlouholetou muzejní praxí; od roku 1990 pracuje jako novinář. Aktivní člen Klubu autorů literatury faktu - zabývá se především osudy českých vojáků za 1. a 2. světové války. Za svou tvorbu v žánru literatury faktu získal několik literárních cen. Vedle autorství téměř 300 historických reportáží, několika odborných studií a autorského podílu na televizních dokumentech napsal knihy Piloti měsíčních perutí (1992), Ukradený jeep(1995), Jak jsem potkal Kelty(1996), Pátou kartu bere smrt(2000) Smrt v celním pásmu(2000), Vzdušní donkichoti(2001), Příběhy starých battledressů(2001 a řada dalších publikací je v současnosti připravována do tisku.. |