Šluknovské pamětihodnosti

Jednou z dominant města je Kostel sv. Václava - jednolodní barokní kostel. Vystavěn na místě dřívějšího hřbitovního kostela s hrobkou Šlejniců a Mansfeldů, která byla zahrnuta do barokní stavby. Je dílem neznámého italského architekta (snad N. Rossiho) z let 1711 - 1714. Stavbu provedl stavitel z nedaleké Lipové Zachariáš Hoffmann. Věž byla přistavěna až v letech 1715 - 1722. Hlavní oltářní obraz je od Schmidta z Kremsu. Kostel sv. Václava je zmiňován v míšeňských matrikách od roku 1346, tedy od doby, kdy výběžek spravoval Hynek Berka z Dubé. U jeho ohradní zdi je řada empírových náhrobků. Vlastní chrám je kromě četných dřevořezeb vyzdoben sochami ryze českých světců - zemských patronů (což je v německy mluvícím pohraničí pozoruhodné). Kostel je nyní po celkové opravě a opravdu stojí za zhlédnutí.
Ve Šluknově je možno vidět i řadu barokních pískovcových soch, rozmístěných po celém městě i podél výpadových komunikací. Na křižovatce Nádražní ulice a ulice T.G.M. je cocha sv.Antonína z 2.pol 18.století. Na zahrádce fary naproti hotelu Praha je socha sv. Václava z r.1854, socha sv. Jana Křtitele z r.1758 je na silnici směrem na Rožany (blízkou obec, 3 km severně od města), na mostku v ulici Dr. E. Beneše blízko náměstí stojí socha sv. Antonína z r.1765, proti podniku Cepol stojí barokní socha sv. Jana Křtitele z první poloviny 18.stol. A přímo na náměstí je barokní protireformační sloup z r. 1752 se světci Václavem, Janem Nepomuckým a Floriánem, dílo sochaře J. Kleina a nyní tam byla také přenesena (nebo spíše na původní místo vrácena) empírová kašna se dvěma putti. Většina soch byla nyní kvalitně restaurována a je možno říci, že teď naše město opravdu zdobí.
V zámeckém parku stojí budova šluknovského zámku ve stylu pozbní renesance z 2. poloviny 16. století. Zámek byl postaven na místě dřívějšího hospodářského stavení Arnoštem ze Šlejnic. Dříve bylo v zámku Městské muzeum, později tzv. městský památník socialistického typu, městská knihovna, galerie a stavební úřad. Po požáru 2. dubna 1986 zámek už léta zvolna chátrá a rozpadá se, i přes pokusy MÚ ho odprodat.
Na náměstí stojí také výrazná secesní budova Domu kultury, dřívější sídlo spořitelny a pobočky banky, budova byla postavena na místě nejstarší restaurace a hotelu "U Jelena". V ulici T.G.M. stojí také výrazná budova lesnické školy původně tkalcovské školy založené roku 1884.
Zvláštní kapitolou, která stojí nebo spíše stála za povšimnutí je letovisko Karlovo údolí. Leží asi 2km od Šluknova směrem na jihovýchod v lesním údolí blízko železniční trati Šluknov - Rumburk, s jejíž výstavbou souvisí jeho vznik. Původně na tomto místě stály dřevěné ubikace italských dělníků pracujících na stavbě dráhy. Tyto baráky po dokončení stavby tratě odkoupil důvtipný podnikatel a přeměnil je v "lázeňské místo", spíše však bylo místem rekreačním. Vybavené restauračním zařízením, pavilonem "Modrá koule", čínským pavilonem umístěným nad rybníčkem s lodičkami a četnými altánky s lavičkami v okolních lesích. Lesy se vzrostlými obrovskými smrky a pěstěnými keři byly protkány promenádními cestičkami,vedoucími kolem umělých jezírek. Byla vystavěna nová rekreační budova a divadlo v přírodě (lesní).
Celé toto místo se zejména na začátku 20. století stalo oblíbeným cílem nedělních vycházek obyvatel Šluknova. Později s rozvojem turistiky, automobilismu a rekreačních pobytů zde kvetl živý společenský ruch. Za druhé světové války bylo v Karlově údolí umístěno rekreační a léčebné středisko pro německou armádu. Ještě několik let po válce žilo letovisko bouřlivým životem, později zde bylo zřízeno rekreační zařízení a jeho sláva jako výletního místa šluknovanů pomalu zapadala. Nyní bohužel z celého areálu zbylo jen chátrající torzo.