Léta sedmdesátá a osmdesátá

V roce 1973 byl dokončen rekreační rybník na lukách u Motokovu. Rybník měl kromě rybářského sportu nahradit i chybějící koupaliště. Původní městské koupaliště na rybníků  „Tichý “  bylo vybudováno brigádnickou svépomocí v roce 1959. Koupaliště bylo na vysoké úrovni a za příznivého počasí bývalo hojně navštěvované. Bohužel po několika sezónách bylo mladistvými vandaly zcela devastováno. Letní parna následujících let zdůraznila tento nedostatek. Podle dobrozdání hygienika nebylo možno doporučit koupání  ani v jednom ze stávajících rybníků, nový rybník byl znečisťován přítokem z Království, v rybníku “ Lučním“  byla voda kalná a špinavá, na  „Lindychu “ a „Tichém rybníku “ bylo prováděno přikrmování ryb organickou hmotou.

Nedostačovalo ani zásobování vodou pitnou. Proto koncem osmdesátých let byla přivedena voda vodovodem z přehrady ve Chřibské. Po prudké bouři 30. července 1980 se odpoledne protrhly hráze janovských rybníků. Povodňová vlna přitekla po Stříbrném potoce do Šluknova. V úseku silnice na Císařský voda dosahovala po celé šířce silnice půlmetrové výše. Část domů podél potoka měla zatopené sklepy.

V roce 1977 bylo zprovozněno nové zdravotnické středisko. Ve městě tehdy působilo pět lékařů na stálý a dva na částečný úvazek a 9 zdravotních sester. Roční frekvence střediska byla 75 tisíc návštěv. Již za dva roky po otevření střediska  jeho kapacita nepostačovala potřebám města. Na jednoho lékaře připadalo osm tisíc pacientů. Na  jednu zdravotní sestru  6 300 pacientů. Počty pacientů na zubolékařské úkony rovněž přerůstaly kapacitní možnosti střediska.

V polovině sedmdesátých let byl zaznamenán vzrůst trestné činnosti. Kromě přestupků pramenících z nadměrného požití alkoholu, byly to projevy vandalismu, výtržnosti, nepořádek, hrubé chování v místních pohostinstvích a v kině. Docházelo k vandalskému ničení veřejných zařízení, v některých koutech města se zahnízdil odporný nepořádek, umožňovaný i lhostejností občanů. Zvlášť početně byli v této činnosti zastoupeni místní rómové. V osmdesátých letech nabývala závažných forem hospodářská kriminalita. Umožňovala ji nedostatečná ostraha, nezodpovědné zacházení se společenským majetkem i lhostejný přístup k tomuto majetku.

Koncem sedmdesátých let zahrnovala Národní fronta v obci dvacet složek a zájmových organizací. Byly to, Automotoklub, Čs.červený kříž, filatelisté, Svaz chovatelů drobného domácího zvířectva, Svaz invalidů, Svaz diabetiků, kynologové a střelci, Čs.strana lidová, myslivecký svaz, Kulturní sdružení občanů německé národnosti, Svaz požární ochrany, Svaz protifašistických bojovníků, Český svaz rybářů, Svaz čs. sovětského přátelství, tělocvičná jednota Spoza, Svaz socialistické mládeže, Svaz včelařů, Spolek zahrádkářů, Český svaz žen a KSČ. Dle soupisu všech v obci vedených kronik vedlo své kroniky 33 organizací  zájmových skupin.

Občanské výbory, kterých pracovalo v obci sedm, mobilizovaly občany k celoměstským směnám, organizovaly veřejné schůze a kulturně politické akce. Z pravidelně se opakujících akcí, kromě tradičních oslav, lze připomenout akci „Každý občan 1 q sena“. Byla vyhlašována každoročně na sklonku jara a přinášela 6 až 7 tisíc q sena, sklízeného z ploch neobhospodařovaných státním statkem. Nejúspěšněji si v této akci vedli zaměstnanci Benaru, rybáři a myslivci. Ze sportovních akcí býval to tradiční „Jarní běh Šluknovem“ a branný závod „O štít města Šluknova“.

V druhé polovině sedmdesátých let byly dokončeny stavby urnového háje na místním hřbitově (1975), Domu pionýrů a mládeže (1978), zlikvidovány bouračky bývalých hostinců  „Beseda“ a „Beránek“. Zrušená pilařská provozovna ustoupila výstavbě bloku garáží. Garáže však musely ustoupit v osmdesátých letech novým stavbám, Domu s pečovatelskou službou a obytným domům Lužické ulice.

Z kulturních akcí skončila v roce 1979 Armádní  umělecká soutěž a byla nahrazena každoročním krajským kolem Zájmové  umělecké činnosti (ZUČ) zemědělských a potravinářských učilišť. Současně vznikla tradice „Májového festivalu „, později přejmenovaného na „Májový křišťál “ – vystoupení mladých hudebníků a pěveckých souborů.

Koncem sedmdesátých let se prohloubily dosud překonávané nedostatky v ekonomice a tím i v zásobování. První zdražování v červenci 1977 se týkalo jen zbytných potravin (káva, čokoláda), v červenci 1979 byl zdražen benzin, paliva a energie a poštovní služby. To vedlo v srpnu k nákupní panice. V distribuční  síti se projevující nedostatky vedly k tomu, že v obchodech chyběly naprosto běžné věci, jako špendlíky, punčocháče  nebo bavlněná trička. Další nákupní horečky propukaly obvykle před Vánocemi. Kritická situace v zásobování palivy a energií se projevila v lednu 1979 a vedla k omezení dodávek elektrické energie, k redukci vysílání TV i pouličního osvětlení a ve školách k vyhlášení uhelných prázdnin. V listopadu téhož roku postihlo i obyvatele sídliště zvýšení nákladů na topení o 40 %.