Léta osmdesátá a devadesátá

Ekonomická situace vedla v roce 1981 k vydání „Souboru opatření k zdokonalení plánovitého řízení“, leč ani následné „Soubory“, jejichž rozpracovávání, různé „Programy“, ani vyhlašované „Měsíce aktivity“ nepomáhaly. V dalším roce některé místní závody neplnily rovnoměrně plán pro potíže v dodávkách materiálů a surovin. Zdražování dále pokračovalo, 15. října 1981 byl zdražen benzin, nafta, oleje. O rok později, (l. 2. 1982) maso, konservy, masné výrobky, rýže, lihoviny, cigarety. Zdražení bylo vyrovnáváno zvýšením důchodů, dětských přídavků a některých druhů sociálních dávek. Brambory, dodané na trh v minulém roce, byly stiženy hnilobou a musely být v prodejnách  vyměňovány. Nedostatek krmiv vynutil si snížení stavu prasat.

Nespokojenost obyvatel vyvolávaly i časté poruchy v zásobovací síti, časté uzavírání obchodů pod nejrůznějšími záminkami, nedbalá práce prodavačů, nedoplňování zásob, nerozšiřování sortimentů. O sobotách chyběly v  obchodech i základní potraviny. K tomu přistupovala i nízká úroveň místních pohostinství a chybějící ubytovací kapacity v městě. Urychleně byla adaptována restaurace „Na špici“. Bytová výstavba stagnovala. Nedostatek bytů  způsoboval nedostatek  pracovníků a vedl k odlivu mladé generace z města. Mladou generaci znechucovaly i nedostatky v občanské vybavenosti a řada dalších, po léta neřešených potíží. V roce 1985 bylo v obci celkem 1993 bytů (v majetku státu 1082, v rodinných domcích 911). OSP spravoval 626 bytů (v l. kategorii 264, v 2. kategorii 162, ve 3. kategorii 73). Rozestavěny a dokončovány byly rodinné domky Státního statku a Benaru. Zanedbatelnost bytového fondu dosahovala koncem osmdesátých let 80 mil. Kčs.

V roce 1983 stouply ceny služeb (čistírny, opravny, hygienické provozovny) o 20 – 45%. V obvodu města bylo tehdy 29 prodejen a 7 provozoven. V roce 1982 bylo umožněno řemeslníkům, převážně v důchodovém věku, vykonávat soukromě řemeslné práce za úhradu. V průběhu osmdesátých let bylo v obci uděleno takových povolení  15. Jistého zlepšení v obchodní síti bývalo dosahováno před  Vánoci, kdy na vánočním trhu v prostorách Divadla mladých byly k dostání dosud postrádané sortimenty.

Průmyslové závody v průběhu osmdesátých let doznaly určitého rozšíření, modernizace i zlepšení pracovních a sociálních podmínek zaměstnanců.Topos se stal počátkem roku 1989 kombinátním podnikem v rámci státního podniku Chepos Brno. Jeho výrobní program byl: chladící zařízení, potravinářské stroje (zaznamenaly úspěch na výstavě potravinářských strojů „Zlatá Salima „) a vzduchojemy pro motorová vozidla. Byl zahájen  provoz    v nově vybudované hale pro svářečské práce, montáž  výměníků a akumulačních  nádrží. Podnik vlastnil ubytovnu hotelového typu s kapacitou 30 lůžek. Zprovozněná čistička vod a přechod na vytápění lehkými topnými oleji přispělo k zlepšení životního prostředí. Benar zrekonstruoval strojový park novými  typy a z části jej doplnil zcela novými stroji. Jeho roční produkce 1100 tun příze směřovala z poloviny na prodej, z poloviny k zpracování na nitě v sesterských závodech. Bytex částečnou modernizací strojového parku výrazně zvýšil výrobu nábytkových látek na úkor snížení výroby přikrývek. Českomoravský průmysl kamene oslavil již počátkem osmdesátých  let stoleté výročí trvání kamenického řemesla ve Šluknově. Modernizoval strojový park (brusky, frézy, obráběcí stroje). Opracovaný obkladový kámen slouží ke zkrášlení význačných státních budov. Od 1. 7. 89 se stal státním podnikem Severokámen Císařský, dosáhl při sníženém počtu pracovníků zvýšení výroby z 290 tisíc tun drceného kameniva roku 1981 na 418 tisíc tun v roce 1989. Centroflor se koncem roku 1989 stává samostatným stáním podnikem. V průběhu téhož roku přemístil své výrobní zařízení ze starých provozů do nové haly. Státní statek Rumburk, závod Království hospodařil na 2034 ha orné půdy, 477 ha luk a 177 ha pastvin. Průměrný stav pracovníků byl 210. Jarní pastvou dojnic (730 kusů) zvýšil dojivost na 121%. O žních se sklízelo (dle údajů roku 1982) žito na 450 ha, oves na 224 ha, pšenice na 41 ha, ječmeny na 369 ha, řepa na 199 ha.

V roce 1982 byla uzavřena hroutící se sokolovna, což znamenalo konec velkých tanečních zábav, na jejichž pořádání kapacita sálu v JKP nepostačovala. Zájem o maškarní plesy upadal již od počátku osmdesátých let, jedině dětské maškarní plesy se těšily návštěvnosti dětí. V roce 1986 byly za celou sezónu pořádány jen tři plesy.

V roce 1983 byla otevřena školní tělocvična při základní škole, jediná ve městě. Až dosud cvičívaly děti v městském parku, který soužil i jako dočasné hřiště. V roce 1985 byl dokončen sportovní areál, doplněný o saunu a 19. května shlédlo na  šest tisíc diváků  deset spartakiádních vystoupení s účastí 2 800 cvičenců. Vystoupení bylo hodnoceno jako nejlépe organizované v celém okrese. Téhož roku bylo v letních měsících na katastru obce 14 pionýrských dětských táborů, nejvíce v prostorách mezi Karlovým údolím a Čítkovým mlýnem.

V noci z 23. na 24. 11. 1984 se přehnala přes Šluknov i jeho širší okolí větrná smršť, dosahující rychlosti 140 km/hod. a síly 12. stupně Beaufortovy stupnice. Její úder pocítily především okolní lesy. Orkánu padlo za oběť 90 tisíc plm dřeva. Zpracování polomů zajišťovaly i okolní lesní správy v letech 1985-86. Těžbou vzniklé holiny byly zalesňovány  až do roku 1988. Ve městě byla padajícími stromy poškozena střecha, výkladní skříně a sklad prodejny železářství a řada plotů byla povalena. Na staveništi rodinných domků závodu Benar, byly strženy rozestavěné komíny. V zámeckém parku stržená  zadní zeď přírodního divadla rozdrtila polovinu jevištní plochy. Tím se tato, od počátku bezúčelná stavba  změnila v dokonalou ruinu.

U zastávky v Císařském vyrostla další zahrádkářská kolonie. Zahrádkáři spolu s chovateli, včelaři a myslivci pořádávali na podzim v září tradiční výstavy pod názvem „Člověk a příroda“. V roce 1986 ji shlédlo 1 300 návštěvníků. V květnu  následujícího roku uspořádali zahrádkáři výstavy dvě,  v květnu výstavu „Šluknovsko v květech“, a v září „Ovoce a květy Šluknovska“

V roce 1986 2. dubna vyhořel šluknovský zámek. Požár vznikl v důsledku poruchy elektroinstalace u akumulačních kamen. S ohněm marně zápasilo jedenáct požárních sborů. Téhož roku vyhořel 24. srpna kravín v Císařském. V červenci bylo započato s opravou zámku. Do příchodu zimy se podařilo zajistit stropy a základy pro krovy.

Po požáru zámku byla městská knihovna dočasně umístěna ve dvou malých místnostech krámku na náměstí a do konce roku byly pro ni upraveny místnosti pod lidovou školou umění. Koncem osmdesátých let čítala knihovna 10 856 knih, knihovna v Císařském  3025 knih, v Rožanech 3 421 knih a v Království 4 914 knih.V polovině osmdesátých let zanikla zcela, dosud sporadická činnost ochotnického souboru.

Tělovýchovná jednota Spoza měla 402 členů sportujících v oddílech základní tělovýchovy, kuželkářů, odbíjené (žákyň i žen), kopané, turistiky, tenisu, atletiky.

Ostraha státních hranic, stíhající dosud jen pašeráky z NDR a ojedinělé běžence, měla v roce 1989 více práce s početnými přechody občanů NDR, kteří usilovali se dostat do Prahy a odtud prostřednictvím západoněmeckého velvyslanectví dále do Spolkové republiky Německa. Těchto nelegálních přechodů hranic bylo zaznamenáno 52. Jednotka byla posílena dalšími příslušníky z jiných útvarů.

I když ze 6 018 obyvatel bylo jen 5l romů, na trestné činnosti se podíleli 60 %. Více než polovina trestných činů byla páchána pod vlivem alkoholu.

Ekologická situace se v průběhu osmdesátých let výrazně zhoršovala. Projevovalo se to u místních toků jejichž největšími znečišťovateli byly státní statek Království, farma Rybničná, dále organizace nemající čističky vod a občané okolních vesnic, vypouštějící do toků odpady ze svých domácností. Ve městě i v jeho nejbližším okolí přibývalo nepovolených „divokých“ skládek, umožňovaných lidskou bezohledností a lhostejností. Na jejich odklizení musela obec v roce 1984 vynaložit 23 tisíc korun. V průběhu posledních dvou let (1988 -1989) byly v  nočních hodinách, obvykle po průletu letadla z NDR vypouštěny zapáchající látky, údajně z německé továrny na výrobu viskosové střiže. Instalované odběrové soustavy i dotazníková akce zjišťovala výskyt sirovodíku a sirouhlíku. Kromě znečisťování ovzduší těmito exhalacemi intenzivní nákladní doprava v centru města a odstřely v kamenolomech  sužovaly občany hlukem a vibracemi. Zhoršující se stav byl zaznamenán i v jakosti pitné vody.

Události kolem l7. listopadu 1989 dorazily do Šluknova s desetidenním zpožděním. V poledne 27. listopadu zahájilo stávku kolem padesáti studentů a občanů na náměstí, kde se téhož večera konal za deštivého počasí mítink za účasti asi dvou set přihlížejících. Další shromáždění v Klubu, podpořené účastí pražských studentů, zvolilo mluvčí Občanského fóra a 5. prosince došlo k výměně poslanců Městského národního výboru. Dva aktivy komunistů se omezily na pasivní očekávání informací z celostátního jednání v Praze. Během prosince byly odstraněny veškeré symboly a hesla, z budovy radnice sejmuta svítící hvězda. Období totalitního režimu skončilo jeho totálním kolapsem.

Další léta patří již současnosti, kterou bude lépe zhodnotit až z delšího časového odstupu.